Rez hrušňová se projevuje od června, a to nejprve v podobě žlutooranžových oválných skvrn o velikosti 1-2 cm na čepelích listů. Ve výjimečných případech mohou být napadeny i letorosty a plody. Ve druhé polovině léta narůstají na spodní straně 3-5 milimetrové výrůstky – aecia, ve kterých vznikají spory, způsobující infikování jehlic jalovců. Z nich prorůstá houba dále do větví.
Tyto projevy jsou patrné již následující rok po napadení. Houba přezimuje ve dřevě jalovců. V předjaří se začínají objevovat na kůře hnědožluté, puchýřkovité skvrny, které narůstají v jazykovité (za vlhka rosolovité) výrůstky – telia. Tvorba telií je závislá na počasí, nejčastěji vyrůstají v období dubna a května, což je před květem hrušní. V teliích dozrávají teliospory, které vyklíčí v bazidii. Ta vypučí a bazidiospory jsou větrem roznášeny a infikují listy hrušní. Pravděpodobnost infekce je přímo úměrná vzdálenosti obou hostitelů (hrušeň + jalovec) Velmi riziková je vzdálenost 150-200 metrů. Jsou známy i případy, kdy došlo k infekci na vzdálenost jednoho kilometru.
Řešením jsou fungicidní přípravky proti strupovitosti jádrovin v kombinaci s mechanickým odstraňováním napadených větviček jalovců a pálením spadaného listí hrušně.
https://www.biocont.cz/rez-hrusnova/