Krtonožka

Krtonožka patří k našemu největšímu hmyzu. Její tělíčko je velké až 6 cm a na první pohled připomíná raka. Je pokryta hustými chlupy a přední nohy mají lopatkovitý tvar, čímž připomínají krtka. Chloupky jsou hydrofobní neboli nesmáčivé, a díky tomu se materiál na živočicha nelepí. Přední křídla sice nejsou schopna letu, ty zadní jim dovolí něco málo popoletět. V létě je můžete za soumraku slyšet, protože se v té době samečci projevují podobným cvrčivým zvukem jako cvrčci nebo cikády (stridulace). Cvrkot může být slyšen i na 600 metrů. Dvakrát ročně kladou zhruba 300 vajíček. Líhnou se po 10 - 20 dnech. I. larvární stádium trvá dva až tři týdny. Larvy se živí stejnou potravou jako dospělci. Před dosažením dospělosti se musí šestkrát svléknout, což může trvat jeden až tři roky. Během zimy jsou neaktivní a aby přežila mrazivá období, skryjí se hluboko pod zem (i více než jeden metr).

Larvy zůstávají v hnízdě po dvě svlékání a pak se teprve rozlézají do okolí. Hluboko v zemi přezimují a na jaře dokončují přeměnu v dospělce. Mají rády hluboké na humus bohaté půdy. Milují pařeniště a místa s nízkou hladinou povrchové vody, za to s vyšší hladinou podzemní vody. Dospělé krtonožky umí plavat a dokážou se i potápět. Jsou to všežravci. Nejvíce si pochutnají na humusu, dužnaté části rostlin, larvách hmyzu a také dešťovkách. V zahradě dělají zpravidla škodu na zelenině (hlavně na mrkvi, zelí, okurkách, dýních, rajčatech a luštěninách). 

Jsou to noční živočichové, jež kořeny ničí vlastně nechtěně (při budování chodbiček a larvovišť), zato však vydatně. Jejich přirozeným nepřítelem jsou špačci, kosi, rejsci, krtci, ježci a kočky. Krtonožku na zahradě poznáte podle nakypřené půdy a zničených rostlin v místě jejich hnízd. Vadnoucí rostliny jsou celkem spolehlivým ukazatelem toho, kde krtonožky sídlí.