Hálčivec, vlnovník

Hálčivce a vlnovníky patří mezi roztoče o velikosti dvou desetin milimetru, pouhým okem tedy nejsou viditelní. 

Kadeřavost a plstnatost listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých (Eriophyidae) vlnovník viniční syn. hálčivec révový a vlnovník révový syn. vlnovníkovec révový. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listu a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztočí zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stádiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Hálčivec hrušňový (Phytoptus pyri) při jarním přemnožení napadá listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci zejména vlnovník hruškový (Epitrimerus pyri) způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva eriophydních roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné.

Hálčivec je mikroskopicky velký roztoč, jehož nevýrazně žlutavě zbarvené štíhlé tělo dorůstá do velikosti přibližně 0,2mm. Hálčivci v průběhu podzimu vyhledávají vhodná místa pro přezimování v prasklinách kůry, pod borkou či pod šupinami pupenů. Většina hálčivců přezimuje na starších větvičkách, jen malá část využívá jednoleté výhony. Počátkem jara opouštějí zimní úkryty. Roztoči zpočátku přijímají potravu v místech, kde odpadly uvolněné vnější šupiny pupenů. Zde také samičky kladou první vajíčka. Koncem jara jsou hálčivci hojně zastoupeni na listech, na kterých preferují spodní stranu. V příznivých podmínkách se velmi rychle množí. Pokud je teplota nad 20°C, trvá vývoj jedné generace 9 dní. Počítaje s několika desítkami vajíček. V létě mohou počty roztočů dosahovat tisíce jedinců na jednom listě.

Vlnovníci  jsou droboučcí klepítkatci – tedy příbuzní pavouků –, konkrétně z řádu roztočů (Acari). Patří do velké skupiny sametkovců. Jsou fytopatogenní, což znamená, že způsobují choroby rostlin. Na různých rostlinách vyvolávají vlnovníci tvorbu hálek. V hálce pak tráví celý svůj život. To také ohromně mění jejich vzhled ve srovnání s ostatními roztoči. Mají snížený počet končetin – pouze čtyři, zatímco volně žijící roztoči jich mají osm. Jejich nožky jsou navíc velmi krátké a vyrůstají z přední části prodlouženého těla. Zadeček nasedající celou šíří na hlavohruď je ohromně protažen a často je povrchově článkován, takže působí „zřaseným“ nebo mírně „poskládaným“ dojmem. Larvy připomínají dospělce, jen jsou menší.