Květilka zelná
Je jedním z nejnebezpečnějších škůdců košťálovin. Dospělé samičky této mouchy kladou již za týden po vylíhnutí asi 1 mm dlouhá bílá vajíčka buď přímo na lodyhy, nebo, a to častěji, na povrch půdy kolem kořenového krčku mladých rostlinek.
Vylíhlé larvy se zavrtávají do půdy, kde ohlodávají mladé kořínky a kořenové krčky rostlin. První příznaky se projevují tak, že za slunečného počasí začnou listy košťálovin uvadat. Večer se sice vzchopí, ale čím více je larvy dole poškozují, tím více listů v následujících dnech uvadá.
Dorostlé larvy jsou bílé, až 8 mm dlouhé a pouštějí se i do silnějších kořenů, v nichž vyhlodávají chodbičky. V tomto stádiu rostliny vytrháváme a spalujeme. Listy silněji napadených rostlin se zbarvují modrošedě.
Nejnebezpečnější je první generace, tj. asi v druhé polovině dubna a v květnu, ale i citelné škody mohou způsobit i další generace.
Kukly přezimují v horní vrstvě půdy. Dospělci se líhnou od poloviny dubna do poloviny května. Samičky kladou vajíčka ke kořenovým krčkům. Na kořenech jsou bílé, asi 2 cm dlouhé, beznohé muší larvy a chodbičky po žíru. Larvy se líhnou po 5-10 dnech, vývoj larev trvá 2–3 týdny. Druhá generace se vyskytuje v červnu, třetí v září. Květilka zelná je jeden z nejvýznamnějších škůdců košťálovin, zvláště mladých rostlin, růžičkové kapusty, květáku a pekingského zelí. Takto poškozená pletiva jsou za vlhka druhotně napadána bakteriózami. Napadené rostliny zpomalují růst, žloutnou, vadnou a odumírají.
