Bakterilná spála jabloně a hrušně

Napadeny mohou být všechny části rostlin. Společných příznakem napadení bylinných částí rostlin (letorosty, květy, listy, plody) jsou vodnaté, postupně se zvětšující skvrny, zavadání a zasychání postižených částí. Napadené letorosty se nenápadně hákovitě ohýbají, hnědnou a černají, usychají a zůstávají v korunách stromů. Květy vodnatí, vadnou, hnědnou a usychají. Plody jsou vodnaté, hnědnou až černají, scvrkají se a usychají. Rovněž poškozené květy a plody zůstávají viset v korunách stromů. Na kůře větévek a větví vznikají různě velké a utvářené nekrotické léze.  Zpočátku jsou vodnaté, později se zbarvují do hnědočervena, postupně se na okrajích propadají a ohraničují se od zdravého pletiva. Dochází k odumírání plodonosného obrostu, větších větví i celých stromů. Za příznivého (vlhkého a teplého) počasí pozorujeme na postižených částech bělavé až jantarové kapičky bakteriálního exudátu. S projevem onemocnění se nejčastěji setkáváme v období krátce po odkvětu a koncem léta.

K infekcím dochází především za teplého s vlhkého počasí. Bakterie jsou přenášeny především opylujícím hmyzem včetně včel, ostatními živočichy, pylem, větrem nebo při poranění. K infekcím dochází především v době kvetení a v závěru léta.

Ošetřuje se především v době kvetení a počátku vývoje plodů, pokud jsou příznivé podmínky pro šíření choroby.

Další účinnou léčbou pro již infikované rostliny je prořezávat napadené větve a odstranit nákazu z okolí.