Fuzariózy
Původcem choroby jsou houby z rodu Fusarium (F. solani, F. coeruleum, F. sambucinum a jiné).
Česnek: Na stroužcích česneku se nejprve objevují drobné hnědé skvrny, které postupně pronikají dovnitř. Při příčném řezu se hnědé – napadené části jasně odlišují od nenapadených. Mezi stroužky nebo na kořenech se často objevuje bílý nebo narůžovělý povlak mycelia. Postupně celý česnek práchniví.
Cibule: Fuzarióza cibule je méně frekventovaná a vyskytuje se kromě polních podmínek zejména ve skladech. Projevuje se suchou hnilobou cibule, která se postupně scvrkává a mumifikuje. Nápadným symptomem nemoci je bílý až narůžovělý povlak, který se může vytvářet na povrchu cibule nebo pod suknicemi, příp. místo dužniny po jejím zpráchnivění.
Obiloviny: Fusarium je choroba obilných plodin. Nejčastěji je postižena pšenice a ječmen. Fusarium je způsobeno několika druhy rodů Fusarium a Microdochium a všechny mají různé příznaky, podmínky pro infekci a následky. Hlavním zdrojem infekce jsou infikované zbytky rostlin (kukuřice a obiloviny). Houba se také může šířit sporami na vzdálenost až 5 km. Patogeny přetrvávají v půdě a na rostlinných zbytcích ve formě mycelia a chlamydospor. Houba napadá ve škodlivé míře listové čepele a klasy. Kromě snížení výnosu poškozuje kvalitu osiva snížením jeho klíčivosti a produkcí jedovatých toxinů (deoxynivalenol, zearalenon). Napadené zrno se nehodí pro pekařské účely ani ke krmení. Mohou být napadeny všechny druhy obilnin, především pšenice, dále kukuřice, trávy...
Brambory: fusariová hniloba brambor, známá jako hnědá hniloba brambor se obvykle objevují na spodní části hlíz. Postižené brambory mají hnědé až černé skvrny, které se mohou šířit po celém povrchu. Na skvrnách se postupně rozrůstá bílé nebo někdy i růžové mycelium. Infikované brambory také mají charakteristický zápach po plísni. Hniloba se často vyvíjí u brambor uskladněných v teplém a vlhkém prostředí. Fusariová hniloba se šíří prostřednictvím infikovaného sadbového materiálu nebo prostřednictvím půdy a kontaminovaných nástrojů.